Vynálezce Iplikátoru pomohl nevyléčitelně nemocným, sám na něj ale doplatil

Akupresurní podložka Iplikátor je známá po celém světě. Mnozí na zázračný vynález nenechají dopustit, vždyť dokázal postavit na nohy beznadějně nemocné, sportovcům pomáhá vydržet těžkou zátěž a ulevuje od nepříjemné bolesti. Jaký je příběh muže, který za Iplikátorem stojí a jakou cenu za svůj vynález musel zaplatit?

První verze Iplikátoru

Vlastní nedbalostí k revolučnímu vynálezu

Ivan Kuzněcov, skromný čeljabinský učitel hudby, doplatil na vlastní nedbalost. Když se v jeho bytě objevili švábi, pořídil si na ně spolehlivý prostředek, který byl ale velice toxický. Kvůli neopatrnému zacházení s jedem si Kuzněcov popálil plíce a lékaři ho po dlouhé a neúspěšné léčbě odmítli dále léčit. Kuzněcov se ale nevzdával. Objevil tajemství čínské medicíny, studoval ji dnem i nocí a osvojil si principy léčby akupunkturou.

Během půl roku se stal zázrak. Kuzněcov se zcela uzdravil, což potvrdily i rentgenové snímky. Lékaři se nestačili divit a jen kroutili hlavou, když jim Ivan Kuzněcov ukázal svůj vynález: proužek pěnoplastu se zatlučenými jehlami. Vynálezce se vydal do Moskvy a představil předchůdce iplikátoru zaměstnancům Ministerstva zdravotnictví. Ti se mu ale pouze vysmáli.

 Léčitel vydával noviny, aby se o jeho vynálezu dozvědělo co nejvíce lidí

Kuzněcov dokázal vyléčit beznadějně nemocné

Prvotní neúspěch Kuzněcova neodradil. Dalších 20 let léčil lidi, kterým klasická medicína nedokázala pomoci a velmi se mu v tom dařilo. Každý případ podrobně popsal ve svých denících a jakmile nashromáždil rozsáhlé údaje, opět se vydal do Moskvy. Tamní členy komise, která hodnotila vynález, poprosil, aby mu dali možnost pomoci beznadějně nemocnému. Kuzněcov dokázal vyléčit vysokého úředníka, který se dlouho trápil s nemocí. Tak se z Ivana Kuzněcova stal známý léčitel, který si nechal patentovat svůj vynález – Kuzněcovův Iplikátor.

Jedna z nejznámnějších Kuzněcových pacientek, Galina Valchugova.

Naděje pro vrcholové sportovce

Ivan Kuzněcov pracoval dlouhá léta s vrcholovými sportovci, zejména cyklisty a plavci. S pomocí Iplikátoru dokázal léčit jejich úrazy, regenerovat je po usilovných trénincích a závodech. Zázračnou podložku využívali i představitelé stranické elity. Kuzněcov ale toužil po tom, aby byla jeho metoda dostupná každému.

Jakmile získal povolení soukromě podnikat, založil družstvo a byl o krok blíže splnění svého snu. Jehly si nechal vyrábět v závodě u Moskvy, společně se svým asistentem Andrejem Prochorovem zorganizoval dodávky pružného plastu a najal kolektiv domácích pracovníků, kteří zatloukali jehly do plastu, řezali je na pásky a spojovali s ohebným vyztužením.

Pacienti volali ze všech koutů Sovětského svazu a dožadovali se pomoci. Kuzněcov toho pro ně dokázal udělat spoustu. Sám ale nepovažoval Iplikátor za všelék, tvrdil, že je to mocný bič pro náš organismus. Ačkoliv nesčetné množství lidí vyléčil z nevyléčitelného, Kuzněcovova firma se na trhu neudržela a rozpadla se.

Za neprodání patentu tvrdě zaplatil

Už po mnoho let dostával Kuzněcov nabídky prodat patent na akupresurní podložku. Neustále odmítal. Poptávající ale začali být agresivní a zasílali Kuzněcovovi výhrůžky. Zabednil se proto ve svém domě a pokračoval v práci na zdokonalení Iplikátoru. Jednoho dne ale došlo k tragédii, kterou si vynálezce ani v nejmenším nezasloužil. Neznámí lidé unesli jeho ženu a za její svobodu žádali patent. Vynálezce nechtěl podlehnout vyděračství a patent nevydal. Únosci jeho ženu zavraždili.

Kuzněcov svého celoživotního díla nezanechal. Vytvořil oděv s jehlami uvnitř, který chtěl oblékat pacientům a poté z obleku odsávat vzduch, aby se jehly zapíchly do těla. Psal se rok 2005, probíhala poslední vlna zkoušení oděvu, když se Kuzněcovovi zastavilo srdce.

Аndrej Prochorov byl mnoho let pravou rukou Kuzněcova.

Iplikátor pomáhá nadále

Akupresurní podložka Iplikátor sestává z několika pohyblivých plastikových pásů, které jsou vzájemně spojené. Na nich jsou upevněny kovové jehly, které mohou vykonávat předozadní pohyby. S Iplikátorem se pracuje tak, že ho přitisknete k tělu, zároveň je zabezpečen rovnoměrný tlak na všechny body. S podložkou se pracuje jednoduše, proceduru vám ale přesto musí předepsat lékař. Ten stanovuje také dobu trvání a intenzitu působení. Iplikátor nesmějí používat pacienti s kožním onemocněním nebo nádory. Existuje několik typů Iplikátorů s různou vzdáleností mezi jehlami. Podle diagnózy, stadia onemocnění, věku pacienta a jeho tělesných proporcí lékař určuje, jakou podložku použít.

Po smrti Kuzněcova se vyrojilo množství následovníku a „žáků“, kteří ale jeho myšlenku znehodnotili. Objevily se varianty podložky vyrobené z plastu a efektivita jejich účinku se s originálním Iplikátorem nedala srovnat. Kuzněcov si nechal svůj objev patentovat pod názvem „Iplikátor“. Názvy jako „applikátor“ nebo „aplikátor“, se kterými se také můžete setkat, jsou nesprávné.

Za převratný vynález zaplatil Ivan Kuzněcov příliš vysokou cenu. Přesto jeho akupresurní podložka dokázala pomoci tisícům lidí na celém světě, kterým už lékaři nedávali naději. 

____________

Zdroj obrázků: https://www.medikforum.ru/news/medicine_news/6095-izobretatel-iplikatora-pogib-za-ideyu.html